Index silnějších regionů

49 ukazatelů

Každý region v Česku, 206 měst s rozšířenou působností, má profil sestavený ze 49 ukazatelů. Od naděje dožití po rychlost internetu. Od exekucí po počet knihoven.

Chtěli jsme z nich vyčíst příběh. Proto jsme začali hledat strukturu.

Sedm pilířů projektu

Autoři projektu, Česká spořitelna a Evropa v datech, rozdělili 49 ukazatelů do sedmi tematických pilířů, od demografie přes ekonomiku po volný čas. Každý ukazatel má skóre 0–100.

Jenže pilíře jsou šuplíky, ne vysvětlení. Exekuce jsou v „Ekonomice", ale korelují silněji se zdravím než s příjmy. Potřebovali jsme zjistit, co skutečně odlišuje regiony od sebe.

Kdo je nahoře?

Kdybychom se zeptali na ulici, většina lidí by tipla Prahu. Nebo Brno. Ale na prvním místě celkového žebříčku stojí Turnov, město v Českém ráji s třiceti tisíci obyvateli.

Praha je na 9. místě. Exceluje v infrastruktuře a ekonomice, ale ve zdravotnictví a kvalitě prostředí zaostává za menšími městy.

A kdo je dole?

Na posledním místě je Horšovský Týn. Ale důležitější než jméno na konci tabulky je vzorec: slabé regiony nejsou jen „Ústecko". Najdete je v Plzeňském kraji, na Podkrušnohoří i na Jesenicku.

Žádné ORP není beznadějné. A žádné exceluje ve všem. Právě proto jedno číslo nestačí.

Čtyři pohledy, které vysvětlují rozdíly

Z 49 ukazatelů jich 42 systematicky rozlišuje regiony a skládá se do čtyř pohledů.

Dostupnost a infrastruktura: zastávky, obchody, internet, stomatologové. Sociální odolnost: exekuce, kriminalita, naděje dožití, vzdělání. Atraktivita místa: turismus, krajina, restaurace, muzea. Demografie: stárnutí, migrace, lékárny.

Zbylých 7 ukazatelů nerozlišuje regiony systematicky. Například pediatři a sociální služby: korelace s prosperitou jen 0,03–0,17. Chybějí v bohatých i chudých regionech. To není problém prosperity, je to problém systému.

Čtyři nezávislé osy

Vynesli jsme dostupnost a infrastrukturu (zastávky MHD, obchody na km², internet) proti atraktivitě místa: turismus, krajina, muzea, ekologická stabilita.

Korelace nula. Oba rozměry jsou na sobě zcela nezávislé. Město může mít výbornou infrastrukturu bez turistů, nebo naopak. Krkonoše a Šumava lákají, ale nemají čerpací stanice na každém rohu. Dva různé modely úspěchu.

Sociální odolnost je klíčová

A teď ten nejdůležitější graf celé analýzy. Celková prosperita na ose X, sociální odolnost (exekuce, kriminalita, naděje dožití, vzdělání) na ose Y.

Korelace 0,65, nejsilnější ze všech čtyř pohledů. Infrastruktura má 0,53, atraktivita 0,45, demografie 0,30. Sociální odolnost je tím, co nejvíc odlišuje prosperující region od zaostávajícího. Vrátíme se k ní ještě, protože se ukáže, že ovlivňuje i to, jak regiony volí.

Vzdělání, nebo dostupné bydlení?

Nejsilnější negativní korelace v celém datasetu: r = −0,64. Regiony s vysokým podílem vysokoškoláků jsou systematicky dražší na bydlení.

Oba ukazatele patří do stejného faktoru (sociální odolnost), ale tahají proti sobě. Vzdělané regiony přitahují lidi, tlačí ceny nahoru a vytlačují ty, kteří si je nemohou dovolit. Dilema, které nemá snadné řešení.

Dva světy české infrastruktury

Knihovny a čerpací stanice patří do jednoho faktoru (infrastruktura). Ale korelace je r = −0,60.

Knihovny jsou znakem kompaktního města s centrem, pěšími vzdálenostmi a občanskou vybaveností. Čerpací stanice značí rozptýlené osídlení závislé na autech. Oba vzorce mohou skórovat vysoko v infrastruktuře, jen zcela jiným způsobem.

Víc peněz na žáka ≠ víc vysokoškoláků

Korelace r = −0,49. Regiony, které nejvíc investují do základních škol, mají nejméně vysokoškoláků.

Paradox? Ne tak docela. Malé školy ve vylidňujících se regionech stojí víc na žáka (fixní náklady, málo dětí). Vysokoškoláci se koncentrují ve městech s velkými, efektivními školami. Peníze na žáka ZŠ neměří kvalitu vzdělání, ale náklady odlehlosti.

Kde se déle žije, tam se víc podniká

Naděje dožití (F2) koreluje s počtem podnikatelů (F3) na úrovni r = +0,45. Přitom patří do různých faktorů.

Oba ukazatele měří něco jako vitalitu místa. Regiony s aktivním podnikáním mají i zdravější populaci. Není to přímá příčina, ale společný kořen: fungující komunita, kde lidé chtějí žít a pracovat.

Mapa prosperity

● Prosperující regiony: od Prahy po malá města jako Zlín nebo Jilemnice. Spojuje je nadprůměrná sociální odolnost a infrastruktura. Ne nutně velká města. Spíš ta, kde fungují školy, doktoři a rodiny drží pohromadě.

● Města v sociálním napětí: Most, Teplice, Karviná. Mají silnice, nemocnice a vlaky. Ale exekuce, kriminalita a nízká naděje dožití je drží v jiné lize.

● Vnitřní periferie: daleko od center, slabá infrastruktura, ale překvapivě dobrá atraktivita místa. Tichá krajina, turismus a stárnoucí populace.

Každý pátý Čech žije v regionu pod sociálním napětím. A každý pátý na vnitřní periferii.

Ústecký kraj: nula zelených teček

Jediný kraj, kde není ani jedno ORP v prosperující kategorii. 10 z 16 ORP je v sociálním napětí, zbylých 6 jsou vnitřní periferie. Celý kraj je červený a modrý. Ani Ústí nad Labem, krajské město se 120 tisíci obyvateli, se nedostalo do zelené kategorie.

Vysočina: zrcadlový obraz

Opačný extrém: žádné město v sociálním napětí. 10 z 15 ORP prosperuje. Nízké exekuce, stabilní rodiny, funkční školy. Ale jak uvidíme za chvíli, je to kraj, který překvapivě ztrácí tempo. Staticky zdravý, dynamicky erodující.

Olomouc × Vítkov

33 km od sebe. Stejný kraj, jiný svět. Olomouc je čtvrtá v celkovém žebříčku, Vítkov na 186. místě z 206.

Olomouc je univerzitní město s plnou infrastrukturou (I = 84) a silnou sociální odolností (S = 84). Vítkov má infrastrukturu na 5 bodech ze 100. Sociální odolnost na 20. Mladí odcházejí, služby mizí. Krajský úřad je přitom na dohled.

Hradec Králové × Nový Bydžov

19 km. Nejbližší extrém v Česku. Krajské město na 31. místě a region na 167. místě dělí pouhých 19 kilometrů.

Nový Bydžov nemá ani infrastrukturu, ani turismus, ani demografickou dynamiku. Přitom leží uprostřed Královéhradeckého kraje. Prosperita se nešíří jako vlna. Zastavuje se na hranici ORP.

České Budějovice × Český Krumlov

UNESCO klenot se sociálními problémy. Krumlov má nejvyšší atraktivitu v celém Česku (100 bodů ze 100). Ale sociální odolnost pouhých 40.

Turismus přináší tržby, ale ne stabilní zaměstnání ani dostupné bydlení. Sezónní práce nedává jistotu. Monokultura cestovního ruchu eroduje sociální tkáň stálých obyvatel.

Praha × Český Brod

28 km od centra. Na 172. místě. Praha je devátá v Česku: excelentní infrastruktura, silná sociální odolnost, turistická atraktivita. Ale za hranicí města začíná jiný svět.

Český Brod má nejnižší demografické skóre v celé zemi. Mladé rodiny odtud odcházejí za lepším zázemím, služby mizí, průměrný věk roste. A Praha samotná na tom demograficky není o moc lépe: 25 bodů, nejslabší v celé první desítce. Úspěch metropole nepřetéká přes její hranici.

Kdo roste, kdo padá?

Statický obrázek nestačí. Tento graf ukazuje dvě věci najednou: kde je region dnes (osa X) a jakým směrem se pohybuje (osa Y). Vznikají čtyři kvadranty, a ten nejnebezpečnější je vpravo dole: regiony, které jsou zatím prosperující, ale ztrácejí tempo.

Vlevo nahoře najdete naději: slabší regiony, které se zvedají. Vpravo nahoře lídry, kteří drží krok.

Vysočina překvapivě klesá

Pamatujete ten kraj bez jediného červeného bodu na mapě? Vysočina, staticky nejzdravější kraj v Česku, padá. Tři z patnácti nejrychleji klesajících ORP v celé republice jsou odtud: Pelhřimov, Havlíčkův Brod a Nové Město na Moravě. Telč je těsně za nimi.

Stárnutí populace, odchod mladých za prací, postupné uzavírání služeb. Jakmile odejde doktor a zavře se škola, sociální odolnost začne erodovat. Vysočina je v tomto procesu dál, než si její statisticky dobré výsledky nechají na první pohled říct.

Odraz ode dna, stagnace nahoře

Turnov, celkově první v žebříčku, má mírně záporné momentum. Udržet špičku je těžší než se k ní dostat. Naopak Podbořany, jedno z nejslabších ORP v zemi, rostou pátým nejrychlejším tempem. Je to odraz ode dna, nebo jen statistický šum?

Odpověď přijde s dalšími ročníky dat. Ale vzorec je jasný: konvergence existuje, jen je pomalá.

Kde je sociální odolnost, chodí se k volbám

Účast v parlamentních volbách 2025 dosáhla celostátního průměru 68,9 %. Ale rozptyl je obrovský: od 54,7 % v Aši po 76,6 % ve Šlapanicích. Rozdíl 22 procentních bodů.

Co rozhoduje? Ne velikost města: infrastruktura koreluje s účastí na pouhých 0,05. Rozhoduje sociální odolnost: exekuce, kriminalita, naděje dožití, vzdělání. Korelace r = 0,88, nejsilnější vztah v celém datasetu.

Jedna strana, jedna dělicí čára

Korelace podílu ANO s celkovou prosperitou: −0,68. S SPOLU přesně naopak: +0,65. Čím nižší kvalita života v regionu, tím silnější ANO.

Ve 141 z 206 ORP má ANO přes 35 %. Pod 25 % klesá jen ve čtyřech: Praze a jejím bezprostředním okolí.

Barva bodů ukazuje sociální odolnost (I2). Červené body, tedy vysoké exekuce, kriminalita a nízká naděje dožití, jsou téměř vždy nahoře. Prosperita a sociální odolnost předpovídají volební výsledek lépe než jakýkoliv průzkum.

Periferie se mobilizovala

Mezi 2021 a 2025 stoupla účast ve všech 206 ORP bez výjimky. Průměrně o 4 procentní body. Ale čím nižší sociální odolnost, tím větší nárůst (r = −0,58).

Města v sociálním napětí: +4,8 procentního bodu. Prosperující regiony: +3,2 p.b. Periferie se mobilizovala silněji než centra.

ANO posílilo ve všech 206 ORP, průměrně o 8,8 procentního bodu. V Orlové +16,3 p.b., v Praze +2,4 p.b. SPOLU ztratilo rovněž plošně: −4,4 p.b. V regionech, kde SPD výrazně oslabila, současně nejvíce posílilo ANO.

Periferie není jen jedna

Když k původním datům prosperity přidáme volební chování, „vnitřní periferie" se rozpadne na dva odlišné typy.

Aktivní venkov: regiony jako Blovice, Pacov nebo Moravské Budějovice. Vyšší účast, slabší ANO. Fungující komunitní život, i když ekonomicky slabší.

Pasivní periferie: Vejprty, Vítkov, Králíky. Nízká účast, nejsilnější ANO, nejvyšší nárůst mezi 2021 a 2025. Regiony, kde se sociální rezignace promítá i do volebního chování.

Jeden typ periferie potřebuje ochranu toho, co funguje. Druhý potřebuje restart. Politika, která je hodí do jednoho pytle, nefunguje pro žádný z nich.